|
| |
|
| |
|
|
Ekologicky šetrné ubytování ve vybrané oblasti
ŠRÁMKOVÁ, Iveta
Tématem diplomové práce je Ekologicky šetrné ubytování na Prachaticku. Hlavním cílem je identifikace šetrných přístupů v nabídce ubytování v šetřené oblasti a posouzení významu šetrných přístupů ve strategii podniků nabízejících ubytování. Pomocí dílčích cílů je posuzována struktura předpokladů rozvoje šetrných přístupů v nabídce ubytování, jejich rovnoměrnost rozmístění a preference návštěvníků k šetrným přístupům v nabídce ubytování. K naplnění cílů práce byla vytvořena analýza nabídky, sestavená z internetových a knižních zdrojů a analýza poptávky prostřednictvím dotazníkového šetření, kterým byl zjišťován zájem respondentů o ekologicky šetrné ubytování. Údaje získané pomocí analýzy nabídky a poptávky vedly k vytvoření návrhů optimalizace pro rozvoj ekologicky šetrného ubytování v dané oblasti.
|
|
|
Odsun Němců na Prachaticku (ve vzpomínkách pamětníků)
KÖLBL, František
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice odsunu sudetských Němců po roce 1945. Je dělena na dvě hlavní ucelené části. První polovina se zabývá vysídlením německého obyvatelstva z celorepublikového hlediska na základě odborné literatury. Zde je popsána geneze samotné myšlenky transferu, početní stav německé menšiny v poválečném Československu, události tzv. divokého odsunu v bezprostředních měsících po osvobození a přípravy a průběh organizovaného odsunu v roce 1946. Část druhá má za cíl uvést odsun Němců na příkladu jihočeského příhraničního regionu Prachaticko (potažmo prachatického okresu). Podkapitoly této části se zaobírají poměry v regionu, místní organizací a konkrétními událostmi vysídlení (především na základě vzpomínek pamětníků).
|
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
|
Zodpovědný cestovní ruch na Prachaticku
ŠRÁMKOVÁ, Iveta
Tématem bakalářské práce je Zodpovědný cestovní ruch na Prachaticku. Hlavním cílem je zhodnocení současného stavu šetrných typů cestovního ruchu v dané oblasti. Pomocí dílčích cílů je posuzována struktura předpokladů rozvoje šetrných typů cestovního ruchu a preference návštěvníků k šetrným typům cestovního ruchu. K naplnění cílů práce byla vytvořena analýza nabídky, sestavená z internetových a knižních zdrojů a analýza poptávky prostřednictvím dotazníkového šetření, kterým byl zjišťován zájem respondentů o jednotlivé aktivity šetrného cestovního ruchu. Údaje získané pomocí analýzy nabídky a poptávky vedly k vytvoření návrhů optimalizace pro využití dané oblasti cestovním ruchem.
|
|
|
Environmentální vlivy na zdraví dětí
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Dostál, Miroslav
Hlavní cíle úkolu: 1. stanovit riziko dlouhodobých účinků a změn v úrovni znečištění ovzduší na zdravotní stav dětí s použitím modelových souborů dětí z okresu Teplice a Prachatice, 2. provést hodnocení vztahů mezi vybranými genotypy ovlivňujícími metabolismus atmosférických polutantů a schopnosti reparovat genetické poškození těmito polutanty na straně jedné, a nemocnosti dětí na Teplicku a Prachaticku jako modelové oblasti s postupně se snižujícím znečištěním ovzduší na straně druhé, 3. analýza vztahů mezi kvalitou životního prostředí a percepcí zdravotních rizik, které jsou s kvalitou životního prostředí nejtěsněji spojeny, 4. vyhodnocení celkových nákladů spojených s dopady na zdravotní stav dětí a srovnání výše celkových nákladů spojených s nemocností s hodnotami pro EU. Byly řešeny 4 projekty: Projekt 1: Znečištění ovzduší a nemocnost dětí. Projekt 2: Geneticky podmíněné faktory individuální vnímavosti ke znečištěnému ovzduší a nemocnosti dětí. Projekt 3: Percepce zdravotních rizik, ochota platit za snížení rizika onemocnění dětí v oblastech se znečištěným životním prostředím. Projekt 4: Hodnocení celkových nákladů poškození zdraví.
|
|
|
Environmentální vlivy na zdraví dětí
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Milcová, Alena ; Chvátalová, Irena ; Topinka, Jan ; Máca, Vojtěch ; Ščasný, Milan ; Melichar, Jan ; Braun kohlová, Markéta ; Novák, Jiří ; Nožička, Jiří ; Krejsová, Jana ; Skorkovský, Jiří ; Beneš, Ivan ; Šrám, Radim ; Solanský, Ivo ; Dostál, Miroslav
Cílem řešení tématu bylo stanovit riziko dlouhodobých účinků a změn v úrovni znečištění ovzduší na zdravotní stav dětí s použitím modelových souborů dětí z okresů Teplice a Prachatice. Pro zajištění cíle tohoto tématu byly řešeny 4 projekty: Znečištění ovzduší a nemocnost dětí, Geneticky podmíněné faktory individuální vnímavosti ke znečištěnému ovzduší a nemocnost dětí, Percepce zdravotních rizik, ochota platit za snížení rizika onemocnění dětí v oblastech se znečištěným životním prostředím, Hodnocení celkových nákladů poškození zdraví. Zpráva obsahuje popis výsledků jednotlivých projektů.
|
|
|
Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných služeb ve vymezeném území Prachaticka
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním lůžkových kapacit a kvalitou jejich doprovodných služeb na vymezeném území Prachaticka. Samotné analýze ubytovacích služeb předchází nejprve fyzicko-geografická a sociálně-ekonomická charakteristika území doplněná o místní atraktivity a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Pro podrobnou analýzu je území rozčleněno podle jednotlivých správních obvodů obcí a popisováno z hlediska ubytovacích služeb. Na závěr je sestaveno celkové shrnutí situace doplněné o kartogramy a kartodiagramy, profil návštěvníka a návrhy možného zlepšení stávajících podmínek pro rozvoj cestovního ruchu na daném území.
|
host ::
RSS.